Březen 2014

Podělím se o vše, ale co je moje je prostě moje

26. března 2014 v 19:54 | Gabriel "Těžce Alternativní" Decay |  Kecy
Jsem tak neuvěřitelně kidný jako jsem nikdy nebyl a za všechno může paní L. Je moje světlo ve tmě. Je slunce a měsíc. Je den a noc, Je klid a hluk. S ní je vše lepší.
Miluju jí, zbožňuju jí, udělal bych pro ní všechno, byl bych pro ní všechno, dal bych jí všechno. Umřel bych pro ní.
Tohle jsem nikdy k nikomu necítil. Ne tak silně...

Nezáleží mi na názorů druhých lidí ohledně tohoto vztahu. Pro ostatní už jsem obětoval hodně a nikdy jsem z toho nic neměl - jen bolest, zradu, nenávist, opovržení. Skočte do zdi!

Co poslouchám - 2.

25. března 2014 v 21:42 | Gabriel "Těžce Alternativní" Decay |  Hudební střípky
Musím se přiznat, že hudební chutě si přišli tenhle týden na své. Začal jsem poslouchat Punk z dob The Clash a Sex Pistols a taky jsem přišel na chuť Bring Me The Horizon

Tahle skladba má v sobě neskutečnou sílu a já se do ní zamiloval hned při prvním poslechu. Slyšíte ty klávesy? To je prostě božský zvuk. Ten skvělý rytmus na bicí. To tempo. To video je přímo úžasné až mě z něho bolí srdce :)
Z toho textu úplně nemůžu.Je v něm všechno. Láska, temnota, nenávist, strach, svoboda. Je to prostě úžasná skladba.
Miluju uřvané chrapláky a tady si moje uči prostě přijdou na své - už chápu, když někdo tehdy vyřkl, že Oliver Sykes je génuis
Slyšíš to ticho?
Vidíš tu tmu?
Opravíš to, co je rozbité?
Cítíš, cítíš mé srdce?


Hudebníci, kteří mi změnili život

19. března 2014 v 14:35 | Gabriel "Těžce Alternativní" Decay |  Hudební střípky
Neustále se mě někdo ptá: "A proč zrovna tihle?". Je to proto, že jsou něčím výrazní - hlasem, zjevem, pohyby, myšlením, tvorbou. Každý z "mých idolů" má něco do sebe. Líbí se mi na tom, to, že si na každém z nich cením něco úplně jiného.

Chester Charles Bennigton - Linkin Park
Nikdy nezapomenu na den, kdy jsem se do něj fakt bezhlavě zamiloval. Poprvé jsem ho viděl v klipu Crawling, ale totální srdeční kolaps nastal u In The End, která u mě bude navždy číslo 1.
Zbožňuju jeho hlas, který je temný, uřvaný, jemný. Je to jako kdybych slyšel zpívat anděla a ďábla v jednom. Pokaždý, když ho slyším jde mi husí kůže. Spoustě lidem se jeho LIVE hlas moc nezamlouvá, ale já ho prostě zbožňuju :)
Líbí se mi i jak vypadá a jaký má styl, kterému jsem se jako dítě chtěl strašně přiblížit a jeden čas jsem si vybíral oblečení tak, abych mu byl opravdu hodně podobný.
Zbožňuju jeho plameny na rukou a Linkin Park, které má vytetované na zádech. Pamatuju si, jak jsem se culil nad jedním jeho starším plakátem. Fotka, na které byly jeho potetovaý záda. Prostě něco úžasného.
Cením si ho i jako člověka, protože si neprošel ničím pěkným, ale takový život prostě je. (zdroj obrázku)



Haters Gonna Hate aneb rap po česku

18. března 2014 v 16:36 | Gabriel Decay |  Hudební střípky
Znáte takové ty rapery, co jsou děsně free a high. Mají swag. Jsou děsně cool, in a určují styl? Tihle týpci mají několik společných věcí.

Dělají hudbu, která se líbí jim a nějaké hrstce kamarádů a fanouškům. Nikdy se nedostanou dál než za hranice Youtube, bulváru či lacinýho klubu.
Nakonec to vygraduje tak, že se objeví v nějakém pořadu jako Hudební Masakry, kde jejich tvorbu rozmetají na prach a tím pošpiní jejich jméno. Na to konto, pak takový rapeři natočí klip, kde všem ukazujou jak jsou nad věcí a že jim ti, co píšou špatný komenty a dávají palce dolů, nevadí, mají je na háku a jejich hudbu to nijak neovlivní.
Ovšem nejedná se jen o hudební kritiky, ale i o názor společnosti. Youtube je obrovská mašina na videa a aby jste uspěli musíte být hodně dobří nebo hodně špatní.

Boty v hajzlu

17. března 2014 v 20:54 | Gabriel Decay |  Kecy
Dlabu zmrzku. Je mi fajn. Píšu si s lidma na facebookový stránce "Děti Revoluce" >>ZDE<< a mám strašnou chuť psát, jenže mi to nějak nejde podat.


  • Dnes ráno jsem zjistil, že moje červený Conversky jdou do hajzlu. Mám na botě žraloka a to mě dost sere, protože jiný boty už nemám. Asi budu chodit v ponožkách
  • Můj Alcastráč jde taky do háje. Nejdřív odešla nabíječka, pak horní tlačítko a teď mám rýhu přes obrazovku
  • Vlasy mi rostou rychleji než bych si přál. Začínám vypadat jak degeš, protože mám ty vlasy kudrnatý a oni prostě
    odmítají držet
  • Chystá se další komorní bdsm sraz a mě se na něj moc nechce. Dokonce se mi o tom i jednou zdálo, ale radši jsem to nikomu neřekl. Nebyl to pěknej sen, protože mě v něm nakonec vykopali ze dveří :/
  • Paní L. mi poslední dobou vyhrožuje přivázáním ke "dvěřím od kůlny" a mě strašně baví ji provokovat
  • Začínám na paní L. uplatňovat "majetnické právo", což se panu V. líbit nebude, ale není lepší srandy než si dělat prdel z dominanta :D
  • Snažím se zapojit do "revoluce na blog.cz", ale děsně mě štve, jak se někteří zapojí a pak ze strachu, že to někdo čte, couvnou. Buď si za svým názorem stůjte a nebo od toho radši dejte ruce pryč a to nepíšu o tom, že komentování je základ k úspěchu....

A pak že nejsem tvrdá hlava

13. března 2014 v 20:44 | Gabriel Decay |  Kecy
Neděli jsem strávil s paní L. a bylo to moc fajn. V plánu byla návštěva bazénu a s tím spojený nákup plavek, u kterého jsem málem umřel, protože jestli něco nesnáším, tak je to právě nákup tohoto typu oblečení.

Víte, na jednu stranu se snažím udělat někomu radost a prožít s ním pěkný den. Na stranu druhou pro to musím udělat něco, co mě velmi stresuje a hlavně to boří moji osobnost, kterou jsem si musel tak tvrdě vybojovat. Nakonec jsem to ale zkousnul a nákup jakžtakž (ne)zvládnul...

Sranda byla v bázenu. Nejprve jsem ochutnal tamější vodu a moc mi nechutnala. Poté jem se rozhodl paní L. podplavat a když už jsem byl pod ní, tak jsem zabrat tempo, abych se neutopil. Musím uznat, že mám tvdou hlavu, ale je fakt, že ve chvíli kdy jsem narazil do té zdi bazénu, jsem nevěděl čí jsem :) Sice jsme se tomu smáli, ale rána to byla pořádná a v pondělí mi nebylo moc dobře.
Nakonec jsem ještě zapadl do vířivky, když mi na hraně podjela noha a já tam prostě zapadnul...

Nakonec jsem si dali docela dobrou večeři a zašukali si v autě....Prostě normální den...

Všechny miluju a fakuju

8. března 2014 v 15:05 | Gabriel Decay |  Kecy
Jsem jinej a to se mi kurva líbí. Nemám rád stereotyp. To, co dělá každej druhej není pro mě. Snažím se vybočovat vším - vzhledem, názorama, koníčkama, hudbou, stylem života. Chci všechno nebo nic.

Přesto by mě zajímalo, co je dnes normální. Kdo určuje ty pomyslný hranice? Kdo mi ukáže, co je OK a co už OK není?
Víte, mě nevadí, že se někdo vozí po mě, protože na to jsem zvyklej. Jsem zvyklej na to, že mě lidi celej život urážejí, nadávají, vyhrožujou a tak dále. Prostě denní rutina. Ale nemám rád, nebo spíš nesnáším, když se někdo začne navážet do lidí, který mám rád a na kterých mi záleží.


Mám vztah nebo spíš dva. Ten jeden je výhradně na sex, ten druhej už je vážnější. Svěřil jsem se s tím člověku, u kterého jsem si naivně myslel, že to pochopí a prostě to přijme jako holý fakt. Omyl.
Nejprve jsem byl nazván nekrofilem a teď to jen přešlo v rejpání, který mě kurva sere.
Nechápu, co lidem vadí. Je to můj život a moje věc. To, že to někomu řeknu je spíš projev mojí naklonosti k tomu člověku a ne pobídka dělat si ze mě srandu a druhé urážet.
Opravdu to nechápu. Co těm lidem vadí? S nima já šťastnej nebudu. Vedle nich nebudu usínat a ani se probouzet. Oni tu pro mě nebudou až mi bude zle nebo budu nemocnej, budu mít špatnou náladu. S nima já nepíchám a neplánuju svůj volnej čas.

Řekněte mi někdo, do prdele, co je teda normální. Ukažte mi ten vzor. Chci to vědět. Chci to ukázat. Chci vědět, co je tak strašně špatnýho na tom s kým se stýkám a co dělám.

Vy ten vzor nemáte? Tak držte hubu...

Guilty All The Same (feat. Rakim)

6. března 2014 v 14:14 | Gabriel Decay |  || Novinky
Nová deska Linkin Park se blíží a stejně tak i konert ve Wroclawi.
Kapela nám s největší pravděpodobností servíruje první singl z nově připravevaného alba. Singl se jmenuje Guilty All The Same a....je to dobrý...je to zatraceně dobrý.


Z posledních dvou alb jsem zvyklej, že singly jsou sice skvělý skladby, ale není to už ono. Myslel jsem si, že si tenhle singl nepustím a vynechám takovou tu davovou psychozu typu "JOOO, BUDE NOVÁ DESKA".
Něco mi ale říkalo, že bych to měl udělat a tak jsem to teda udělal.

V první chvíli jsem měl pocit měnšího chaosu, kdy se klukům nedaří srovnat nástroje do jedné linky. Tento pocit záhy
přešel v docela hustej tvrdej rock/metal a mě se to začalo sakra líbit. Jediné, co mi vadí je skoro 2 minutové instrumentální sólo. To mi přijde opravdu moc dlouhé, ale budž
Skladba jako taková se mi vážně líbí. Líbí se mi, že se kapela snaží dostat zpátky k té tvrdší lince, kterou mám tak strašně rád (na první dvě alba nedám dopustit) a doufám, že v tomto duchu se ponese celá nová placka.

Je zajímavé poslouchat, jak Chester přišel o svůj řev. Pamatujete si na From The Inside a na ten řev v té skladbě? Chesterovi nedělalo problém vyřvat celou desku. Teď má problém vyřvat jednu skladbu, ale zase na druhou stranu je zajímavé tento pokles poslouchat a působí to přirozeněji a navíc má teď vyšší a čístčí hlas.

HODNOCENÍ SKLADBY: 7/10


15 důvodů, proč nemám swag :(

2. března 2014 v 12:15 | Gabriel Decay |  Kecy
"Nemáš swag, vole"

A koho to kurva sere ? Já nevím, co všichni s tím posraným slovem mají. Mě to absolutně nezajímá. Já jsem těžce alternativní a to mi stačí.

15 důvodů proč nemám swag:
  1. Jsem děsná homokláda
  2. Jsem punker a punkeři swag nemají
  3. Poslouchám rock, punk a metal
  4. Nejsem vegetarián ani nic podobného
  5. Nekouřím a alkoholu taky moc neholduju
  6. Nemám Instagram ani Tumblr
  7. Občas si přečtu nějakou knihu (swageři nečtou knihy)
  8. Nehraju nejnovější gamesky
  9. Nepořádám "husto-přísný" párty u sebe doma
  10. Nenosím dvoje brýle se silnýma obroučkama
  11. Nemám nejnovější smartphone
  12. Nenosím značkový hadry
  13. Nevlastním gramofon ani žádnou podobnou "hipsterskou věc"
  14. Nechodím na každý koncert, který se odehrává v mém okolí
  15. Jsem psychopat, egoista, maniak a těžce alternativní
Závěrem bych chtěl dodat, že tento článek je myšlený s nadsázkou a trochou ironie.
Přesto mi to nedává a v určitém smyslu je myšlený i vážně, jelikož dnešní mainstream, kdy Vás druhák pošle do hajzlu jen proto, že nemáte nejnovější IPhone, je prostě šílený.
Chci jen dodat, že já mám velmi provokativní povahu a rád lidi pošťuchuju, takže si tenhle článek přeberte jak chcete...

Amen