Březen 2016

Čtvrtá kéra pro sourozence

24. března 2016 v 0:15 | Gabriel Decay |  Kecy
Mám vedle svého Jokera další tetování, ovšem tohle je už trošku jinej level.

Za 1 jsem si návrh udělal sám. Věděl jsem, že chci znamení zvěrokruhu a že je chci do propojených kruhů a z toho jsem vycházel. Ve Photoshopu vzniklo hned několik návrhů a všechny se mi líbí. Nejlepší je sledovat ten progres, kdy jsem začal a kam až jsem se dostal.

Za 2 má pro mě tahle kéra úplně jinej význam. Mám dva mladší sourozence, které miluju a dal bych za ně život. Tahle kéra symbolizuje náš sourozenecký vztah. Je to pro mě slib, že nad nima nikdy nezlomím hůl. Že se na mě budou moci vždycky spolehnout. Že je mám rád.



Děti, co kradou na Steamu

10. března 2016 v 11:25 | Gabriel Decay |  Kecy
Tento článek jsem musel napsat, protože jsem z toho už i dost zoufalý. Jsem hráč pc her. Vždycky jsem byl a budu. Na FB sleduju hned několik herních skupin. Místo zajímavých postů a férových tradů, se na skupině jen krade a to velice jednoduchým způsobem.

Napíšete, že chcete obchodovat. Vyfotíte váš skin/hru (respektive gift card), dáte to do příspěvku a napíšete, co chcete na oplátku. Teď už jen čekáte, kdo se vám ozve, ovšem spíše než na vážné zájemce narazíte na podvodníky, kteří vám pošlou třeba něco takového...


# 30. Jak vnímám dnešní hudbu

10. března 2016 v 10:46 | Gabriel Decay |  30 Days Music Challenge
Jedna se je holej fakt. VŠICHNI pomalu ale jistě cpou do svých songů elektroniku. Ať už to jsou klávesy, mixák nebo rovnou celé uměle vytvořené beaty. Prostě se to cpe všude.

U Linkin Park to tak bylo vždycky. Byl to základ, na kterém stavěli, takže vlastně nic neobvyklého. Co se jim ale vyčítá je, že té elektroniky je najednou moc, že ubrali řev a rap a tak dále. U nich mi to prostě nevadí.

Co mě ale totálně leze krkem je, že spousta kapel, které poslouchám, vyměňují svůj pop-punk-rock za pop. Slyšeli jste poslední kousky od Panic At The Disco, Fall Out Boy (ti rovnou nahráli song se Selenou Gomez) nebo poslední song od Simple Plan?
Sakra, to všechno jsou kapely, které jsem chtěl vidět naživo, protože jejich songy měly náboj. Teď bych na ně už vážně nešel.

Dalším velkým trendem je rozrůstající se dupstep. Upřímně? Tuhle hudbu jsem nikdy neměl rád. Prosté tuc tuc tuc tuc pořád dokola. Na druhou stranu Skrillex dal této hudbě směr a z vymývače mozků při fet párty se stala i poměrně poslouchatelná hudba. Má to rytmus, má to začátek a konec, má to mezirefrén. Už stačí jen nějaký dobrý raper či zpěvák.

Asi největším zklamáním a je to i důvod proč jsem je úplně vynechal, jsou 30 Second To Mars. Ti prošli ohromnou změnou. Přišli v dobách, kdy letělo emo a dle toho taky jejich hudba zněla. Pak přešli na melodický rock a dneska? Absolutně neposlouchatelné. Prostej pop. No, drží se trendů. Už jen čekám, kdy Jared začne rapovat ve stylu Eminema a je dokonáno.


# 29. 15 náhodných písní z mého přehrávače

9. března 2016 v 20:00 | Gabriel Decay |  30 Days Music Challenge
Zatím jsem se držel předepsaných výzev a nemohl zařadit songy, které zbožňuju a často je poslouchám. No, teď můžu. Tudíž Vám přináším svých TOP 15, co v posledních dnech poslouchám na cestách nejčastěji. Vím, že by to mělo být náhodné a ono vlastně je, protože ty doby, kdy jsem měl na paměťové kartě několik GB hudby, jsou pryč.

# 28. Nejneoblíbenější píseň

8. března 2016 v 20:00 | Gabriel Decay |  30 Days Music Challenge
Proboha, vážně to sem musím cpát? Vážně musím? Vždycky jsem zastával ten názor, že na svůj blog nebudu dávat nic, co se mi hnusí. Teď udělám výjímku, jelikžo chci tuhle výzvu dokončit, takže tady máte to, co nenávidí drtivá většina světa.

Proč tuhle skladbu do morku kostí nesnáším? Vynechám to, že zpívá jak buzna, však tomu klukovi bylo 13 let, takže tehdy byl ještě děcko.
Ten důvod je ale ten, že 13.ti letej parchant zpívá o tom, jak je super mít holku, jak je příšerné o holku přijít a další podobný žvásty.
Kurva, ve 13.ti letech se všechny děcka dívaj na Pokemony. Sbírají plyšáky, aby se nebáli spát ve tmě sami a tenhele umsrkanec tu zpívá o lásce. Booooože!!!!!!

Mimochodem na YT má tahle uděsný sračka víc Dislike jako Like

Justin Bieber - Baby


# 27. Píseň v jiné řeči, než je AJ

7. března 2016 v 20:00 | Gabriel Decay |  30 Days Music Challenge
Kolik mi tehdy bylo? 13? Ten čas letí. Seděli jsme tehdy ještě s dalšíma nalepený u telky a čekali, kdy song pustí. Tehdy Bill vypadal jako exot a vlastně vypadá tak i dneska. Jenže tehdy se skoro všem, co jsem znal, děsně líbil. Všichni z něj byli totálně udělaný.

Co se Tokio Hotel týče, poslouchal jsem je vždycky, jenže abych nebyl v partě za debila, tak jsem hořečně tvrdil, že ne. Dneska? Je mi to fuk. Mám je rád, měl jsem je rád a rád je mí budu.

Tokio Hotel - Durch Den Monsun


# 26. Oblíbená píseň, která má v názvu jméno

6. března 2016 v 20:00 | Gabriel Decay |  30 Days Music Challenge
Je to pár dní, co jsem tuhle pecku oprášil a zařadil zpět do svého playlistu. To video je totální nátěr a pokaždý u něj umírám smíchy.
Víc k tomu ani nemůžu dodat, jelikož kromě téhle skladby a ještě jedné od nich nic jiného neznám a neposlouchám.

Bowling For Soup - Emily


# 25. První píseň, co jsem slyšel od své oblíbené skupiny

5. března 2016 v 20:00 | Gabriel Decay |  30 Days Music Challenge
Pamatuju mámu, jak ona ty moje pop-punkový skladby nesnášela, ale byl jsem dítě, takže mi je pouštěla a na MTV mi je nepřepínala a o Green Day to platilo dvojnásob.
Jetšě takovou Wake Me Up When September Ends dávala a nedávno mi řekla, že ta se jí hodně líbí, ovšem American Idiotm tak tu přímo nesnášela.

Byla to první skladba, který jsem od nich slyšel a viděl. Doufám, že se brzy dočkám i jejich koncertu. Pokaždé mi utekl mezi prsty. Ze zánamu vím, že jejich show je famozní.

GReen Day - American Idiot


# 24. Píseň, která se mi nelíbila, ale teď se mi líb

4. března 2016 v 20:00 | Gabriel Decay |  30 Days Music Challenge
Tady už je to jiná písnička než u předchozí výzvy. Když tak vzpomínám, tak takové skladby mám dvě.
Jedna je od Mandrage a to Hledá Se Žena, kterou jsem prostě nemohl cítit. Pak jsem na ní jednou pogoval (jo, pogoval) a ten rytmus mě prostě chytil.

Ovšem song, který se drží na špičce této výzvy je od Muse. Bože, jak já tuhle skladbu nenáviděl. Úplně se mi z ní dělalo špatně. Vzpomínám jak jsem byl šťatsný, když to konečně přestali hrát v televizi a v rádiu.
Jednoho dne jsem seděl u pc a něco dělal. Hrála mi u toho televize a oni song pustili, jenže najednou mě to upoutalo a začalo se mi to i líbit.
Pamatuju jak jsem song stáhnul a poslouchal několik dní v kuse.

Muse - Undisclosed Desires


# 23. Píseň, kterou jsem měl rád, ale teď ji nesnáším

3. března 2016 v 20:00 | Gabriel Decay |  30 Days Music Challenge
Tohle je trošku oříšek, protože já miluju hudbu, kterou poslouchám. Jsem ji věrnej a když se mi nějaký song líbí, tak na něj nedám dopustit.
Marně, opravdu marně hledám song, který se mi časem zhnusil, takže to vezmu z trošku jiného konce.

Jeden čas Evropa 2 neustále dokola hrála Somewhere I Belong od Linkin Park. Tu skladbu miluju jako každou jinou, ovšem byla doba, kdy jsem ji neposlouchal, protože jsem jí byl přeposlouchaný.

Linkin Park - Somewhere I Belong
neboli song, kterého jsem se na čas přeposlouchal




# 22. Píseň, která ve mně vyvolává nostalgii

2. března 2016 v 20:00 | Gabriel Decay |  30 Days Music Challenge
Jo, tak tohle je gol. Pamatuju si přesně jak jsem seděl přilepenej před MTV a čekal, kdy ji pustí, Moje matka seděla vedle mě s ovladačem v ruce a byla připravena program okamžitě přepnout.
Dalo by se říct, že tenhle pop-punkový kousek odstartoval můj styl, kterého se držím dodnes. Kromě Linkin Park a pár dalších tvrdších kapel, poslouchám převážně americký pop-punk.

Fall Out Boy - Sugar, We´re Goin Down


Jako puberťák jsem měl tenhle song strašně rád a pouštěl jsem si ho pořád dokola. Dneska si ho čas od čau broukám. Jsem enskutečně rád, že jsem ho mohl slyšet naživo.

# 21. Píseň, kterou poslouchám, když jsem v depresích

1. března 2016 v 22:56 | Gabriel Decay |  30 Days Music Challenge
Pozdě ale přece. Nějak jsem se nemohl dokopat k tomu, abych přidal 21.část své výzvy a jako na vztek je to něco, co poslouchám, když mám deprese. Zvláštní. Při těhle stavech, které dnes mám, toho moc nenaposlouchám, ale přidám něco, co mě v téhle době dokáže totálně rozrazit a posounout mě alespoň trošku dál od stavů totální paniky a chaosu.

Bring Me The Horizon - Shadow Moses